close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Trocha šílenství

10. srpna 2012 v 11:01 | Sawemi |  Povídky
Povídka obsahuje femmeslash, incest, psycho, prvek sci-fi, na asi 3 řádcích popis sexu a tak ji nedoporučuji číst lidem, které některé z výše zmíněných témat pohoršuje.
Článek pod perexem.

Svět je šílený. Vždycky byl. Proč, když už je tak špatný, nepřidat?
Milovala jsem ji. Vždycky. Nikdo mě nezná natolik, aby pochopil, proč jsem to udělala, zato zdá se si všichni myslí, že mě znají dostatečně, aby mě mohli soudit. Ano, soudit za mé "špatné" činy, přát mi, abych shořela v pekle. Už jako malá holka jsem cítila, že jsem "jiná" a po tom co se objevila ona mi to bylo jasné. Ano, milovala jsem ji, i přesto, že by klidně mohla být mou matkou, přesto, že je to tak zlé, zakázané, nemožné a špatné a že blázním.
Čas plynul a já dospěla. Vedle sebe jsme vypadaly skoro jako kamarádky i přes tu generaci co nás dělila, jako by se na ní čas nepodepsal. Co si čas nevzal, vybral si o něco později. Bylo to tak náhlé, nečekané. Zlomilo mě to. Sbohem má lásko, doufám že mi taky jednou bude líp, jako je teď tobě. Doufám, že ten nalitý sráč se i s jeho dodávkou smaží v pekle, a jestli se tam za své činy skutečně dostanu, najdu si ho.
Stačilo tak málo, jen DNA a věda, nic víc. Nic víc má lásko.
***
Je tak nádherná. Malé roztomilé děvčátko, Hailie, moje dcera. Dnes jí je šestnáct. Ano, za pár dní to bude přesně sedmnáct let od té strašné nehody. Nikdy se mi nepovedlo přes to přenést a nečekám změnu, ne, když mi před očima roste ta, kterou jsem kdysi milovala. Vždy jsme měly blízký vztah. Ukázkový vztah matky a dcery. Co jiného nám zbylo, po tom, co jsme se přestěhovaly od společnosti, snad na konci světa. Ne, nevadilo mi, že mou dceru nemá nikdo jiný než já. Byla celá moje. Historie se opakuje, to se tvrdívá, ne? Je to tak. Jen s malou změnou. Já nejsem šestnácti letá dívka, jsem ta o dvacet let starší.
Kdo by slyšel tiše přicházející kroky a sledoval plíživé stíny. Vkradla jsem se do její ložnice, sklonila se nad její tvář a obkročmo jsem si přes ni klekla. Mé milující oči klouzaly přes její obličej. Dívka podemnou procitla. "Mami-" prstem jsem ztišila její rty. Usmála jsem se. "Jsi to ty. Hailie." Zklonila jsem se blíž, dotýkala se svýmy rty těch jejích, ale nic jsem nedělala. To ona udělala ten pohyb. Jako by mě zvala. Cítila jsem lehký stisk na svém jazyku doprovázený hlasitým stonem. Byla to reakce na můj pohyb pod její košilí, jak jsem rukou přes břicho došla až k její bradavce. Vyrnula jsem to hloupé oblečení. Byla to pastva pro oči. Když jsem sjela hlavou k prsům, abych je také obdařila polibky a druhou rukou zajela pod poslední kus oblečení co Hailie měla, vydraly se z jejích úst jen vzdechy. Cítila jsem teplo a vlhkost na své ruce, skutečně jako by mě vyzývala. Nečekané pro mě bylo, když jsem mezi stehny ucítila její ruku. Roztřásla jsem se vzrušením, vzdychala její jméno. Vnímala jsem každý pohyb, každé prohnutí v pánvi, chvění či její steny. Jako jedno tělo. Spřízněná duše je jen jedna, ať už se jedná o matku, chlapce ze sousedství nebo dceru. Přesvědčuji sebe samou, že to co dělám není špatné. Možná že tohle ne, ale odpustí mi někdy, až zjistí, že je jen klon mé dávné lásky? Ne, to se nedozví.
***
"Rebecco." "Ano Hailie?" na mámu a dceru se tady už dávno nehrálo. "Pověz, co pro tebe tohle všechno znamená?" láskyplně jsem sledovala mladou ženu před sebou, usmívala jsem se na ní. Dívka sklonila hlavu na bok a její blonďatý závoj kučerů jí spadal do tváře. "Hm?" bylo vidět, že se zlobí. "Lásku. Lásku, Hailie, lásku." Rázným krokem došla ke stolu, smetla vše co na něm bylo a opřela se o něj. "Jak tohle můžeš říct?" dál jsem se usmívala. "Jak tohle můžeš říct po tom, co jsi mě jako matka vychovávala, co jsem byla tvá malá dcera, po tom, co jsi se mnou několikrát spala?! Víš jak se asi teď cítím?!" nevyvedla mě z míry. Co jsem ale nečekala byl pohyb, který udělala. Chytla mě pod krkem a zvedla mě. Hodila mnou na zeď a celou vahou se na mě přtitiskla. Začala mi rozepínat kalhoty zatímco mi oddechovala do ucha. Prudce do mě vnikla prsty a vlastní pánví ke mně přirážela. Zasténala jsem. ''Mámo, maminko, mami..Kdo jsi? A kdo jsem já? Kdo je Hailie a kdo Rebecca? Jsi má milenka nebo matka? Hm?" šeptala mi do ucha vzrušeně, zoufale, ale i rozčíleně. "Maminko.." "Ne!" odstrčila jsem ji od sebe. "Neříkej mi tak." začala se smát. Přišla ke mně zpět, rukama opřená o zeď za mnou, propalujíc mě pohledem. Nevydržela jsem její pohled a sjela k zemi. "Vždycky jsem ji milovala.." řekla jsem jen. "Nečekám odpuštění." Vzhlédla jsem k ní a viděla její pohrdavý pohled. Utekla k sobě do ložnice a za chvíli vyšla i s velkou taškou. "Kam si myslíš že jdeš, nejsi plnoletá..-" "V některých věcech, ti tohle, moje drahá Rebecco nevadilo" odsekla mi a vyrazila ke dveřím. Řekla mi jen sbohem a nechala mě tam. Přišla jsem tak o ni podruhé.
Nebylo pro mě překvapením, když se za pár dní objevili strážníci a chtěli si něco vyjasnit.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Mistletin Mistletin | E-mail | Web | 10. srpna 2012 v 11:17 | Reagovat

Woaaa, tleskám! :) Moc hezká povídka, ale myslím, že bys s touhle povídkou měla větší úspěch na tenrai.cz ;)

2 Sawemi Sawemi | Web | 10. srpna 2012 v 11:35 | Reagovat

Díky moc za pozitivní ohlas, vážím si toho.

3 Shinsuke Shinsuke | Web | 10. srpna 2012 v 19:28 | Reagovat

Nádherné dílo. Čekal jsem akorát více dramatičtější zvrat v závěru povídky, ale jinak byla opravdu úchvatná.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama