Múza

1. září 2012 v 16:52 | Sawemi |  Povídky
Ne, ještě jsem nezemřela, pořád jsem tady, jen o sobě nedávám znát. Ikdyž všechno by se mohlo změnit s blížící se školou, aneb "Kdo přežije : tyranství" (Pokud nejste fanda Survivora, zřejmě má poznámka nenabude svého významu.) Přicházím s krátkým triple-drabblem, (nebo spíš double-and-half-drabble, protože je to přesně 250 slov). Napsala jsem ho už dřív ale nějak sem si nenašla chvíli na to ho přidat, a tak je tu teprve teď a v těsném závěsu za ním putuje dalších pár řádků. Užijte si čtení, a já zase mizím.

Múza

Zamyšleně jsem seděla za stolem, jen jsem občas hodila očkem za sebe, na postel. Hlasitě jsem vzdychla a projela si rukou vlasy, jako vždy, když nemám nápady. "No?" řekla jsem. Za mnou se ozvalo nespokojené zamručení. Otočila jsem se na židli a znovu se na ni podívala. Dívka připoutaná k pelesti postele mě zlostně zabíjela pohledem. "Takhle mě nezabiješ, víš.." řekla jsem posměšně směrem k ní. Uvelebila jsem se na židli a dál ji sledovala. Dlouhé černé havraní vlasy spadaly dívce do tváře, zbytek byl divoce rozhozen po polštáři. Mém polštáři. Hubené tělo sebou zmítalo, jak se uvězněná snažila vymanit z pout. Až na bolestné zaskučení a podlitinu na zápěstí bez úspěchu. Můj pohled byl lehce lítostivý, ale ne natolik, abych ji pustila. "Co po mně chceš?" Zeptala se zvučným hlasem, tentokrát bez známek zlosti. Zvedla jsem se a přešla k posteli. "Ani nevíš, jak dlouho mi trvalo tě chytit.." řekla jsem a nechala odpověď viset ve vzduchu. Položila jsem se vedle ní na postel. "Tak dlouho. To už bys zase chtěla jít? Jsi sobec!" hrála jsem uraženou a rukou přejížděla po linii jejího těla. "Neodpověděla jsi mi." řekla stroze a nedala na sobě znát, že zaznamenala můj pohyb. "Co myslíš, že chci?" zeptala jsem se v širokém úsměvu. Vycenila na mě zuby. Výstražně a naštvaně. "Tak dobrá, dobrá. Asi si nechceš hrát, a to mohla být taková zábava!" řekla jsem naoko smutně. "Chci tebe, víš? Chci tebe, protože právě teď jsem si tě ukořistila, připoutala k sobě do postele a mám na tebe nárok! Na všechno tvé umění a nápady. Múzo." dokončila jsem svůj proslov a pak se usmála. "Protože nutně potřebuji něco napsat. A tak si tě tu ještě chvilku nechám." vstala jsem a šibalsky mrkla na dívku, Múzu, zpoutanou na posteli s nespokojeným výrazem.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jolly the Sad Jolly the Sad | Web | 3. září 2012 v 10:11 | Reagovat

taky bych někdy potřebovala takovou Múzu.. moc pěkné :))

2 Zoe Christy Zoe Christy | E-mail | Web | 15. září 2012 v 0:27 | Reagovat

Je to skvelé. Kiež by som aj ja svoju múzu uväznila :D Aby mi stále neutekala!

3 Shinsuke von Wonderland Shinsuke von Wonderland | Web | 5. prosince 2012 v 0:29 | Reagovat

Má múza je stále u mě, ale občas se nezvládá chytit současného světa.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama